Kadidlo – Slunce spaluje skalnatou polopoušť. Půda žhne a jen tu a tam se objeví trochu zeleně. U nevysokých stromů roztroušených kolem postávají muži v typickém místním oděvu. Před slunečními paprsky je chrání dlouhá bílá košile dišdaša a hlavu zakrývá tradiční turban muzzar. Dlouhými noži zkušeně nařezávají kůru posvátného stromu. Jsou to beduíni a právě začala sezóna sběru kadidla.
Omán – kolébka pravého kadidla
Nacházíme se v jižní části sultanátu Omán na začátku dubna a teploty právě začínají stoupat. Přes den bude určitě více než 30 °C. Světoznámou oblastí vádí Dawkah a Dhofarských hor procházela starověká kadidlová stezka a dnes jsou čtyři tamní lokality uvedeny na seznamu kulturních památek UNESCO jako Země kadidla (Land of Frankincense). Výjimečně nehostinný kraj poskytuje specifické klima pro růst kadidlovníku pravého (Boswellia sacra). Stromu, jehož vonná pryskyřice byla první obchodovatelnou surovinou na světě.
Boswellia sacra je mezi asi 20 druhy kadidlovníku ceněna nejvíce. Stromy rostou výhradně na jihu Arabského poloostrova a v horách severovýchodního Somálska. Připomínají spíše keře, protože mají rozvětvený kmen a spletité větve. Dorůstají výšky od 1,5 do 8 metrů, v Ománu ale kadidlovník roste maximálně do 5 metrů. Strom je plně přizpůsoben pro život v suchých, pouštních oblastech a nevadí mu ani vyšší nadmořská výška. Setkáme se s ním i ve 1200 m n. m. K jeho mimořádným vlastnostem patří schopnost vydržet až deset měsíců bez vláhy. Kadidlovník pravý z provincie Dhofar je zavlažován pouze jednou v roce monzunem a to z jeho pryskyřice dělá výjimečnou komoditu. V suché části roku se v kmeni nahromadí míza nejvyšší jakosti, která je bohatá na účinné látky a zejména kyseliny boswellové.
Sběr vonné pryskyřice
Vraťme se ale k našim sběračům. Nařezávají tenkou papírovou vrstvu kůry divoce rostoucího stromu, aby se dostali k červenohnědé dřeni, ze které bude po chvíli vytékat mléčně bílá šťáva. Okamžitě na vzduchu tuhne a za pár dní ji budou moci sbírat. Beduíni třídí tvrdé hrudky pryskyřice podle kvality a mají v malíčku základní pravidlo: první řez do kůry poskytne minimum tekutiny. Za 10 dní může být řez znovu otevřen a pak vydá o 30-40 % vonné suroviny více. Za 45 dní je strom připraven na třetí řez, který je nejbohatší, a z kmene vyteče až o 90 % více pryskyřice než při prvním nařezání. Celkově strom snese až 300 řezů za sezónu, která trvá do konce června. Kadidlovník se pak nechává dva až tři roky odpočívat.
Kadidlo nad zlato
Omán je sběrem kadidla proslavený a kadidlo z Boswellie sacra je ceněno nejvíce. Pryskyřici z kmene získávali údajně již lidé mladší doby kamenné (neolit). Ve starověku se pak obchodní zájmy postaraly o vznik kadidlové stezky, na niž snad úplně první stopy otiskl dávný arabský kmen Nabitejců, kteří vypravovali karavany až do Evropy. Velbloudi ale nenesli jen kadidlo, obchodníci vozili na trhy sůl, koření nebo třeba parfémy. Ovšem hrudky pryskyřice byly patrně pro obyvatele nejcennější. Jak jinak si vysvětlit, že se z ománských obchodníků rychle stali boháči? Kadidlo bylo kdysi ceněno dokonce nad zlato. V textu Bible se nachází o kadidle více než 50 zmínek. A tři králové přinesli jako dar čerstvě narozenému Ježíškovi do Betléma, hádejte co? Správně: zlato, myrhu a kadidlo.
Pot bohů
Bez kadidla se totiž v minulosti neobešel žádný náboženský obřad. Hrudka pryskyřice se nejčastěji položila na žhavé uhlí a začala vydávat charakteristické kořeněné aroma. Kadidlo sloužilo jako vykuřovadlo k čištění místností, obydlí, kostelů a chrámů. Obyvatelé se také naučili vyrábět éterické oleje, kterými se natírali při masážích, nebo je užívali jako parfémy.
Kouzlo kadidla znali údajně zakladatel medicíny Hippokrates, egyptský faraón Tutanchamon nebo císař Nero. Nejstarší zmínka o kadidle jako o léku byla objevena na slavném Ebersově papyrusu, což je 20 metrů dlouhý lékařský svitek z Egypta datovaný do doby 1500 před n. l. Kapkám pryskyřice se poeticky přezdívalo „pot bohů“.
Boswellie v ájurvédě
Kadidlovník najdeme také v indické náboženské tradici. Ovšem pryskyřice se získává z odlišného druhu stromu, nejčastěji jde o Boswellia serrata – kadidlovník pilovitý. Své jméno získal podle tvaru listů, jejichž okraje připomínají pilku. Posvátný strom zmiňují dva ze tří základních textů ájurvédy. Doboví lékaři kadidlo využívali zejména k léčbě astmatu, úplavice, kožních onemocnění, vředů, na čištění krve a jiných nemocí. Zmiňuje se i léčba bolesti kloubů, tradiční fytoterapií se tak předcházelo např. artritidě. [1]
Kadidlo v moderní medicíně
Příznivé účinky boswellie nyní znovu objevuje západní medicína. Bylo vydáno bezpočet studií, při nichž testované osoby užívaly boswellii vnitřně. Výsledky prokázaly pozitivní vliv kadidla při léčbě revmatických onemocnění (osteoartritidy, revmatické artritidy) a zánětů střeva (ulcerózní kolitidy, Crohnovy nemoci).
Některé výzkumy ukazují, že čtyři hlavní boswellové kyseliny pomáhají zabránit tvorbě leukotrienů, tedy molekul, které stojí za vznikem zánětů v těle. Mohou dokonce vyvolat symptomy astmatu. Protizánětlivé vlastnosti kadidlovníku prověřila již historie.
Extrakt z Boswellia sacra od Harmony is Life®
Kadidlo z Ománu v sobě obsahuje 216 látek a vysokou koncentraci triterpenických (boswellových) kyselin. I nejkvalitnější pryskyřice prochází dalším tříděním. Důležitým aspektem je průsvitnost a barva hrudek. Nejcennější jsou ty světlé a takřka průhledné. Zbarvení do hněda už neodpovídá nejvyšší jakosti.
Harmony is Life® klade důraz na maximální čerstvost kadidla. Po sběru je pryskyřice ihned uzavřena do obalů bez přístupu vzduchu, aby si zachovala užitečné látky v co nejvyšším množství. Hrudky kadidla jsou bezprostředně převezeny letecky do Evropy ke zpracování. Proto je naše směs ukrytá v tobolkách bělostná a voňavá, prostě pravý pozdrav z hlubin času a Ománu.
